Přelom října a listopadu se nese ve znamení zvláštního a trochu smutného svátku Dušiček. Ani my ve školce jsme nemohli tento svátek opomenout, i když pro děti vhodné vysvětlení nám dalo trochu přemýšlení. K navození atmosféry jsme využili svíčku a vzpomínání na ty, kteří už s námi nejsou. Děti vyprávěly o svých zážitcích s blízkými, na které rádi vzpomínají. Společně jsme se potom vypravili do blízkého kostela, kde jsme měli domluveno zvonění na kostelní zvony. Každý, i ti nejmenší, si vyzkoušeli, jak je těžké rozeznít zvony, aby se jejich příjemný tón nesl vesnicí. Výstup na věž i celé zvonění byl pro děti velký nevšední zážitek. Touto cestou bychom chtěli poděkovat manželům Hatajovým, kteří nám zvonění ochotně umožnili.